Neděle - vyrážím do kostela. Volím ten vedle našeho domu, je to obrovitánskej evangelickej kostel. Hned po příchodu mě s otevřenou náručí vítá někdo jako “manager” s cedulkou na krku. Usazuje mě do úplně narvaný lavice. Nikdo nesedí sám vzadu, hezky hlava na hlavě, jako všude tady. Hudba je tak nahlas, že se bojim o svoje ušní bubínky. Vepředu je skupina zpěváků/tanečníků a za nima kolem kříže blikající světýlka jak na pouti. Celý se to natáčí a přenáší na obrazovky, jsem překvapená, že mají takovou techniku. Všichni okolo tančí, a zpívaj chvály. Na sobě mají to nejkrásnější oblečení co vlastní. Je to celý extrémně radostný, až z toho mam husinu. Po chvíli si zvykám na ten rámus a zpívám s ostatníma svahilsky chvály. Při promluvě za mnou přileze ta nejsladší tak roční holčička a hraje si se mnou. Je tak roztomilá! V jeden moment při chvalách se najednou skoro celej kostel (to je aspoň 1000 lidí) modlí v jazycích - nikdy jsem tolik lidí neviděla se tak intenzivně a upřímně modlit. Vepředu se najednou začnou střídat skupiny lidí a tančí. Je to tak upřímný a autentický, žádný divadlo. Všichni se zapojujou, jsou fakt plný života. Dvě hodiny mi připadaj jak 10 minut. Nabitý energií vyrážíme na oběd. Dneska si dopřáváme, burger - s myšlenkou na rýži si užíváme každičký sousto. Večer společně s naším místním “bráchou” vaříme večeři: Cassava a místní batáty s kokosem. Na strouhání kokosu maj supr udělátko (sedátko s vroubkovaným nožíkem po straně) - je to zábavný. Tohle jidlo bez názvu má hodně specifickou chuť, nevim jestli je to sladký nebo slaný. Neumim to ničemu přirovnat. Ani nevim jestli mi to chutná nebo ne. Každopádně - je to zajímavý :))
Žádné komentáře:
Okomentovat