Na víkend letíme odpočívat na Zanzibar. Z Arushy to za bežnejch podmínek trvá zhruba hodinu. Jak už je tady ale dobrým zvykem - všichni maj zpoždění. Náš odvoz na letiště, letadlo i odvoz z letiště. Na ubytování tak jenom rychle skáčem do plavek a pádíme k moři - čeká nás totiž šnorchlování u ostrova Bawe a návštěva Prison Islandu. Když se nasoukam do neoprenu s krátkým rukávem, brblám, že je mi vedro a že bych šla radši bez něj. To ale ještě nevim, co mě čeká. Dneska jsou poměrně velký vlny, s naší loďkou to hází tak, že mam o ní i o nás docela strach. Je mi z toho houpání trochu blbě. Konečně se přibližujeme k pobřeží. Indickej oceán. Ta krásná zelenkavá barva jako na fotkách z netu. Šnorchlujeme a je to paráda, dokud mě něco neštípne do ruky pod neoprenem. Ruka mě začne ihned strašně pálit. Medúza. Taková malinká, ve vodě ji ani nemáš šanci zahlídnout. Ale tak bolavá! Náš guide mi říká, že to za chvilku přejde. Kéž by měl můj neopren dlouhý rukávy. Snažím se to přečkat a šnorchlovat dál. Po chvíli mi ale brní obě ruce. Už je to moc. Chci na loď. Už jsme od ní ale docela vzdálený. Guide se snaží pískat na řidiče lodi, aby pro nás dojel, ale ten mezitim usnul. Nezbývá než doplavat zpátky. Po cestě k lodi mě žahne ještě několik medúzek, to už je ale jenom povrchový mimo neopren, to bolí jenom chvilku. Na lodi se to snažíme ošetřit octem, bolest má do 5 minut odejít, to se ale neděje. Prison Island je jistojistě kouzelný místo, spoustu želv a nádherná pláž. Na bolest při tý kráse skoro zapomínam. Ta po tak dvou hodinách a půl litru octa odchází úplně. Uff. Bolestný v podobě pizzy si večer řádně vychutnávám a doufám v lepší zítřky :)
Žádné komentáře:
Okomentovat