Výlet na Zanzibar provozujeme v klasickým dovolenkovým stylu. Procházka městem, jídlo, pláž, zmrzlina a tak. Všechno je to suprový, vlastně to nemá chybu. Jen je mi to celý nějak proti srsti. Po tom, co poslední tři týdny vidim a žiju, je strašně zvláštní konzumovat všechny ty turistický pozlátka. Přijdu si nepatřičně vlastně každej víkend při výletování. Ale tady na Zanzibaru je to ještě o něco intenzivnější. Kolem spousta turistů a já najednou nějak nechci být jedna z nich. Přijde mi, jako bych žila dva životy. V jednom dobrovolničím a v druhým jako by slepě požitkařím. Je mi z toho trochu ouzko, nikdy jsem tenhle pocit nezažila tak intenzivně jako teď. Zažívam obrovský kontrasty světů. Je to oči otevírající a srdce trhající zároveň. Myslim na ty moje dětičky tam v Arushe a je mi z toho všeho dneska nějak smutno.
sobota 29. července 2023
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
19.8.23
Jestli jsem někdy udělala nějaký dobrý rozhodnutí, bylo to odjet dobrovolničit. Když jsem si na Vánoce kupovala letenky, už tehdy jsem věděl...

-
První noc za mnou. Moskytiéru jsem dostala, ale děravou. Ani nevíte, jak mi ranní tabletka antimalarik najednou chutná! Snídáme tu tousťák, ...
-
S obměněnou partou dobrovolníků vyrážíme dnes do Kikuletwa Hot Springs - přírodního geotermálního jezera. Mousa a Alhaji (naši “bráchové”) n...
-
Po 14 hodinách v letadle přistávám. Z okýnka koukám na Kilimanjaro a nějak tomu nemůžu uvěřit. Uff, jsem tu. Vyčerpaná, ale hrdá, že jsem do...
Žádné komentáře:
Okomentovat